Nikol Pecková


Seděla jsem na místě, které jsem si představovala při meditaci na kurzu R2, kdy jsme si měli vybavit naše nejoblíbenější místo.  Ostrov, místo s výhledem na celý oceán, kde nikdo nebyl. Nádherné místo, kde jsem snad poprvé slyšela to TICHO. Už tehdy jsem přemýšlela, že napíši své první dojmy z R1, které byly neskutečné. Řekla bych tak euforické a pozitivní, že jsem potřebovala křičet i do toho ticha, jak je mi krásně. Mít křídla, tak se rozběhnu a z toho útesu, kde jsem seděla, skočím a svoje nadšení neschovávám před nikým. Pak jsem se ale zamotala sama do svých předimenzovaně pozitivních pocitů a začalo mi být ouvej, že jsem daleko od domova a jsem v zemi, kde nemůžu mluvit svým rodným jazykem a sdílet svou radost okamžitě.  Takže jsem si ubrečená polohlasně utrousila jen tak mimoděk ,, ..ale sem se ještě vrátím." Aiž bych tušila, tak jsem si TAM tehdy vlastně pomyslela a dala záměr! Dva dny po návratu, jsem si kupovala letenku zpět na ostrov :-). Momentalně dělám au pair 3km od "toho" místa s výledem na celý oceán. Vážně to funguje! Nyní po R2, mám možnost chodit sedávat na stejném místo jako tehdy a najednou mám opravdu chuť říci, jak se mám a co mi to vše přineslo. Upřímnost. Radost. Pokoru. Respekt. Lásku. Klid. Už jakoby by mi nic nemělo utéct. "Už nelpím. Už vím." Děkuji za  slova, ve kterých by se dle mého měl najít nejen každý budoucí terapeut, ale každý, kdo chce být šťastný a spokojený. "Majáky také neběhají po moři a nezachraňují, prostě stojí a svítí".  RUšáčci rozsviťme nejdřív sebe a pak sviťme pro ostatní. Pracujme na sobě, má to smysl. Jeďte na R2, i když cítíte po R1 radost a pozitivní energii až v malíčcích u nohou. To ještě není ono!  Karle děkuji za RUŠ! Týme RUŠ děkuji za to, že svítíte. 


Nikol

po R2

nikolpeckova@gmail.com

Created by people in Arsyline.cz © 2015 - 2019