Lenka


Milý RUŠtýme :-)

absolvování RUŠ 1 byl pro mne velmi hluboký zážitek, těžko se slovy popisuje. Každá minuta z těch pěti dní mi připadala dokonale využitá... bylo to výživné a naplňující. Lektoři byli úžasní, ztělesněním klidu a pro mne nádherná motivace a důkaz, že RUŠka funguje. Také všichni účastníci byli skvělí, od prvního dne jsem měla pocit, že jsme se už někde viděli, nebo mi alespoň něčím připomínali mé známé.. takže to, že jsme se postupně objímali, bylo přirozené a teď mi to v reálném světě chybí (tedy své blízké objímám, ale obejmout každého na potkání by se asi nemuselo vždy sejít s pochopením ;-) ). Když jsem z kurzu odjížděla, čekaly mě téměř tři hodiny cesty autem a představte si, jindy automaticky pouštím rádio... a tentokrát mi to ani nešlo ho pustit, jak jsem si hýčkala ten klid a nádherný pocit v sobě, to ticho, vděčnost za všechno... ovšem vkradla se mi tam postupně obava, že tohle všechno ztratím, že je to jen dočasné... :-( Že by mé šťouravé ego? :-) A tak jsem mu vyhlásila válku. Rozhodla jsem se, že pravidelně budu rušit (a věnovat se svým oblíbeným volnočasovým činnostem co to dá). Není to procházka růžovým sadem, stále se jitří nové a nové věci, člověk by rád viděl konec... nevidím ho, ale vím, že tam někde je. Mám teď po RUŠ1 i pocit, že se častěji ocitám dole, pak zase nahoře... že se to rychle střídá. Volala jsem Barunce do Příbrami, nevěděla jsem si rady (opakované zdravotní problémy syna), tak mě navedla a řešila jsem událost příčinnou s taťkou... byla to premiéra, takže trochu kostrbatě, ale přeci jen realizovaná... úleva se dostavila... a záměr byl? "Mám zdravého a veselého kluka" :-) Nemoc rychle ustoupila a Toník se teď pořád řehoní... A mě dochází, že on je rozverný dávno a zdravý by býval přeci taky byl... kdybych si tam já pořád nenastrkávala nějakou tu pitomou clonu. A v neposlední řadě, s Toníkem jsme se vždycky mazlili a objímali... ale teď po RUŠce je to jiné... mnohem vřelejší, přirozenější, ten rozdíl jsem cítila ihned po příjezdu, on sám chodí mnohem častěji se pomazlit. Mám pocit, jako by se každým čištěním odlupovala další slupka z cibule... je to vždy tenká skoro neznatelná vrstva, ale již nenávratně sloupnutá, což je dvojnásobná úleva. A moc se mi líbí používat v každodenním životě zadání záměru (třeba ráno, když vstávám). Zabere to pár vteřin a výsledek a hlavně pocit je nádherný. Mohla bych pokračovat, ale dnes to stačí ;-) Děkuji vám všem, děkuji za skvělou metodu a nádherné dny s ní strávené, děkuji sobě, že jsem si úžasný pobyt dopřála :-) DĚKUJI!


Lenka

po RUŠ 1

lenka.topkova@post.cz


Created by people in Arsyline.cz © 2015 - 2021