Jíťa

Ahoj Evi a Karle,
občas si pročítám dopisy na webu a říkám si, jestli se tam někdy objeví i ten můj :-). Tak třeba se mi to dnes podaří :D Chtěla jsem vám napsat, že teď, asi po 2 letech od prvního semináře metody RUŠ, si začínám uvědomovat, jak je svět krásný. Jak se v něm dá nádherně tvořit. A že to tvoření nemá žádné hranice a že nás omezuje jen naše mysl a iluze v ní. Začínám mít pocit, že se mi může dařit a vím, že se mi už dařit začíná. Tedy zatím ještě nemám tu správnou energii se rozhoupat a dělat na plný úvazek a hlavně za peníze to, co mě baví. Ale už to začínám dělat ve svém volném čase a vím, že to umím, že mi to jde a že je to ta správná cesta pro mě. Víc a víc si uvědomuji věci kolem sebe, které se mi dostávají do života proto, abych nalezla sama sebe. Abych nalezla to, co mě baví a zjistila svoji skutečnou hodnotu a své schopnosti. Už konečně nemám pocit, že se na mě Bůh s osud spikli a že mým smyslem tohoto života je odčinit si své hříchy a že mám trpět :D Mám konečně pocit, že můžu dělat prakticky cokoliv, že můžu vytvořit všechno, co si přeji. A že toho pěkného můžu dosáhnout. Je to opravdu moc hezký pocit, možná to nejlepší, co jsem díky RUŠce poznala. A ač na mě oběť a odčiňování hříchů občas ještě vybafne :-), tak už mám jistotu, že opravdu MŮŽU dělat cokoliv. A to je moc krásné! Už se moc těším, až zbořím všechny hranice, které mě omezují :-) Za to díky!

Jíťa

po T2

jitka.kr@centrum.cz