Iva Strousková


Po kurzu Oči se mám skvěle. Kurz byl super. Nevím, jestli to bylo složením či počtem účastníků nebo náplní kurzu… nebo možná těmi super brýlemi, které jsme fasovali… Chtělo by se mi napsat, že bylo ještě víc legrace než obvykle, ale tak je to vždycky… V každém případě mi bylo skvěle tam i od té doby doma. Prožila jsem, že mě moje oči milují a já je. Je to divný (přestože by to mělo být normální), zní to divně (protože na to nejsem zvyklá), ale je to tak a je to hezký pocit. Měla jsem tam víc takových silných vnitřních prožitků, které snad ani nejsou sdělitelné nebo prostě jen nejsem schopná slovy je vyjádřit. Stále víc mi dávají smysl zřejmě elementární informace, které slýchám od R1. Neustále se ve mně rozšiřuje obraz toho, jak svět zřejmě funguje. Všimla jsem si, že všechny ty chytré věty o tom, jak musím věci přijmout a milovat všechny, všechno a především sebe, radovat se z toho, co mám a hlavně z maličkostí… všechno co člověk stále někde čte a nedaří se mu zrealizovat, jsem díky  RUŠ začala žít. Nechápu, jak se to vlastně stalo a proces evidentně není u konce. Pořád se to prohlubuje. Zapadá mi to do sebe stále lépe a víc tomu rozumím, víc to funguje… Na dálku stále nevidím ostře, ale denně cvičím, nosím super-brýle a věřím, že to přinese své ovoce. Občas, ne často, mám vteřinku, kdy se mi obraz na dálku najednou naprosto vyjasní… Ale víte co, je mi to nějak jedno :-). Moc děkuji.


Iva Strousková,

po kurzu „Oči“

Iva.Strouskova@seznam.cz


Created by people in Arsyline.cz © 2015 - 2019